La Digue: první dojmy, úchvatné pobřeží a krmení želv v L’Union Estate

Lístky na trajekt z Praslinu na La Digue mám zakoupené předem z internetu, a tak si užíváme naší soukromé vily až do poslední chvíle, kdy nás vyzvedává příjemná taxikářka, která nám cestou dává tip, kde se před cestou dobře najíst. Naše dovolená na Seychelách pokračuje a my se nemůžeme dočkat, jaké nás tentokrát čekají výlety na La Digue.

< Předchozí vyprávění z ostrova Praslin

Balíme věci do kufru, užíváme si poslední chvilky na zápraží naší vilky s výhledem na moře a pomalu se loučíme s ostrovem Praslin, který si nás za ty čtyři slunečné dny doslova podmanil. I když se vždy snažím nemít před cestou žádné předsudky, o Praslinu jsem toho četla a slyšela spoustu negativního, a tak jsem si nedělala žádné iluze. Skutečnost byla ale pravým opakem a jsem ráda, že jsme ho při našem putování nevynechali. Musím dát ale za pravdu, že hodně zaleží na počasí a na vašem štěstí na slunečné dny. I ta nejhezčí pláž vypadá v pochmurném dni zcela jinak a obzvlášť na Seychelách mají bouřky a vydatné deště vliv na to, zda budou pláže plné řas či nikoliv.

Přečtěte si také o Seychelách:

Seychely, La Digue, Anse Source D’Argent / Foto: Petra Švehlová Stowasserová, dovolenkářka

Máme zajištěný bezplatný pozdní check-out, proto nás taxikářka vyzvedává až po 12. hodině. Dostali jsme od naší slečny kontakt na paní, která provozuje na Praslinu taxi již řadu let. Domluvili jsme se i na fajn ceně. Do autobusu jsme to s našimi zavazadly ani nezkoušeli. Po cestě nám dokonce ukazuje nejlepší Take Away kousek od přístavu. Mají ještě zavřeno, a tak se tam můj dovolenkář vydává až po chvíli čekání v přístavu. Lístky na trajekt na ostrov La Digue mám zakoupené online přes internet, ale musíme čekat, až se otevře kancelář a vydá nám naše boarding passy na loď. Procházím se kolem mola a nestačím se divit. Ryb v moři hned u přístavu je víc, než kolik jsme jich viděli na celém Praslinu. Je to tím, že místní je krmí zbytkami od jídla. Po chvíli již nasedáme na loď a těšíme se na naši výpravu do ráje, jak se ostrovu La Digue říká.

Seychely – La Digu – pohled na dům, kde jsme byli ubytovaní / Foto: dovolenkářka

V přístavu na nás má čekat kamarád naší paní domací, který nás dovede k ní domů. No .. nikdo tu nebyl. Po 20 minutách čekání a bavení se tím, jak tu lidi skoro padají z kola, se jdu zeptat do místní půjčovny kol, zda toho kluka neznají a dostávám informaci, že tam dnes není a přibližný popis cesty, jak se do našeho ubytování dostat. Ostrov La Digue je malý, říkám si, že se tu místní přeci musí znát všichni. Ptám se tedy na dalším rozcestí, když k nám dorazí další hoch na kole, že za námi jede místo toho prvního a že musíme mít kola, jinak je to daleko. Dobrý marketingový trik. Do našeho ubytování to bylo 10 minut pěšky, jak jsme po chvíli zjistili. Nicméně nám půjčuje kola na našich 5 dní pobytu na ostrově za super cenu domluvenou přes naší paní domácí, kufr si bere na řidítka, další batoh dává do košíku a vyrážíme.

Při nasednutí na kolo zjišťuji, proč ti lidé z toho kola tak padali. Pro změnu se kolemjdoucí smějou mně. Tenhle zážitek doporučuji! Naštěstí mi ho vyměnili za normální horské kolo. Kája si ho nechal a po chvíli si ho nemohl vynachválit. Jde opravdu o pár minut, než si na ten styl jízdy zvyknete.

Seychely – La Digue / Foto: dovolenkářka

Seychely – La Digue, parkování kol / Foto: Petra Švehlová Stowasserová, dovolenkářka

Doma na nás nikdo nečeká, naše paní domácí je prý ještě v práci, ale máme se tu cítit jako doma. S klukem od kol se domlouváme na pronájmu po celou dobu našeho pobytu. Rozhodně doporučuji pronajmout si kolo na celý pobyt, ušetří vám to spoustu času. První a poslední den nám dává zdarma, jinak si říká o 100 rufií na den, což je běžná cena. Souhlasíme a jdeme si dát sprchu. Čeká na nás útulný pokojíček s přibližně stejně velkou koupelnou. Máme vlastní vchod a malou terasu. Všude kolem je spousta zeleně a květin. Tentokrát jsem nám vybrala vyloženě low-cost ubytování za tisícikorunu na noc. Nemáme sice kuchyňku, ale lednice a konvice na čaj či polévku z pytlíku tu je.

Máme tak dvě hodiny, než se začne stmívat, a proto se vydáváme na rychlou projížďku po ostrově a na malý nákup. Vzdálenosti tu jsou opravdu malé. Za chvíli dojedete z jednoho konce na druhý. Občas je tu i nějaký ten kopec. Na kole bez funkční přehazovačky tak mám alespoň krapet posilování. Večer se seznamujeme s Meerou a zjišťujeme,že kromě manžela, se kterým jsme se potkali již odpoledne, má i dvě děti, z toho druhému jsou jen 3 měsíce. Mateřská / rodičovská dovolená na Seychelách je právě jen na 3 měsíce a nedokáže pochopit, že u nás jsou matky s dětma doma až do tří let. Zda nám prý stát po tu dobu něco platí? Další věc, která mě na Seychelách pekvapuje. Zjišťujeme, že zde pracují a vše zařizují většinou jen ženy. Muži se tu vesměs jen tak potulují, posedávají, jezdí na kole. Nechci jim ale křivdit, možná je to jen naše zkušenost z La Digue.

Seychely – La Digue – L’Union Estate / Foto: dovolenkářka

Seychely – La Digue / Foto: dovolenkářka

Nesmím ale zapomenout podělit se s vámi o úplně první dojem z tohoto ostrova. Když si přečtete nějakého průvodce či články, které budou více let staré, dočtete se, že na ostrově nejsou auta a že se zde jezdí jen na kole, nebo se můžete nechat svézt volskými povozy. Na ostrově je v současné době snad již více než 30 aut, jejichž velikost, když je potkáte, zabere vesměs skoro celou silnici.

Na volský povoz tu narazíte asi už jen při svatbě, jako na atrakci pro turisty. Jediné, co stále platí, že kol je zde více než obyvatel a turistů dohromady. No a občas narazíte třeba i na velký bagr, protože se tu staví a přestavuje na plno. Stejně jako u Malediv, Indonésie, Srí Lanky a dalších zemí, i zde platí, že čím dříve tyto ostrovy navštívíte, tím větší šanci máte na to, poznat ještě krapet toho původního kouzla.

Seychely – La Digue / Foto: dovolenkářka

Ráno se hned po snídani vydáváme na celodenní výlet do L’Union Estate parku, kam se jako na jediném místě ostrova platí vstup. Vstupné se dá obejít tím, že se tam vydáte po pobřeží, nebo když se sem vypravíte cca po páté hodině odpolední, kdy již peníze nevybírají. My vstupné cca 200 Kč na osobu platíme a projíždíme krásnou kokosovou a vanilkovou plantáží. Cestou míjíme starý kreolský hřbitov i tradiční chatu, která je prý letním sídlem prezidenta. Zastavujeme u ohrady s velkými želvami. Mají tu opravdu rajský výběh. Zrovna přijíždí i malý vůz s listím, a tak je můžeme sami nakrmit. Mám radost. Kája má co dělat, aby mě odsud dostal. Želvy tu jsou na lidi zvyklé a rádi se nechají krmit a nekteré se naklání i pro pohlazení.

Seychely – La Digue – Anse Source D’Argent / Foto: dovolenkářka

Seychely – La Digue – Anse Source D’Argent / Foto: Petra Švehlová Stowasserová, dovolenkářka

Kolem vanilkových plantáží zatáčíme k parkovišti kol u jedné z nejfotografovanějších pláží Seychel (prý i světa), před Anse Source d’Argent. Je tu poměrně dost lidí, ale to se dalo čekat. Je to přeci jedno z nejoblíbenějších míst na La Digue. Ještě než přicházíme k pláži, kocháme se krásnou nevěstou a já i ženichem. Nechají mi, abych si vyfotila i jejich obřadní místo. Je to jako z pohádky. Nepovažuji se za romantičku a fotky načančaných svatebních míst ze Seychel mi vždycky připadaly děsně kýčovitý, ale na živo mě to místo doslova dostalo. Jediné, co ten pohádkový dojem z místa kazilo, byly ty davy turistů, které tu proudí sem a tam. Pořád se to však ani v nejmenším nedá srovnat s přeplněnými nejoblíbenějšími turistickými místy na Bali.

Seychely – La Digue – jakvypadá příprava svatby / Foto: dovolenkářka

Seychely – La Digue – s dovolením novomanželů – před svatbou / Foto: dovolenkářka

Cestou dál potkáváme bar, kde míchají kokejly a můžete si tu dopřát čerstvý ořech s květinovým paraplíčkem za cenu běžného oběda. My odoláváme a procházíme ještě dál, až k dalším žulovým skálám, kde jsme prozatím sami. Leháme si přes poledne do stínu a společnost nám dělá místní pes a několik ještěrek. Užíváme si koupání a dá se tu i docela pěkně šnorchlovat, tedy než začne odliv a celé odpoledne se tu pak již můžete jen brodit ve vodě max po kolena. Nebaví mě jentak ležet na pláži, beru si zrdcadlovku, gopro, boty do vody a vydávám se na průzkum okolí.

Vzhledem k odlivu se dá jít pohodlně kolem pobřeží. Jako milovnice podmořského světa dávám pozor na korály a pozorouji, jak přede mnou utíkají malé barevné rybky, které do těchto mělkých míst zabloudily. Po pár metrech se mi otevřel neskutečný výhled na žulové skály. To si nemohu nechat pro sebe, vracím se pro Káju a vydáváme se i s naším psím společníkem na odpolední túru kolem úchvatného pobřeží. Pokud chcete mít pláže s kulisou žulových skal jen pro sebe, vydejte se až sem. Většina turistů zůstává hned na první pláži a sem se vydávají pouze dobrodruzi, jako jsme my.

Seychely – La Digue – Anse Source D’Argent / Foto: dovolenkářka

Pozdě odpoledne se vracíme zpět a naše kola na nás již osamoceně čekají. Cestou zastavujeme v místním Take Away na grilovaném kuřeti s hranolkami a znaveni se těšíme do našeho pokojíčku. Na další den mám pro nás připravený malý pobřežní trek přes tři nádherné pláže na jihovýchodě ostrova.

Vaše dovolenkářka

Sledujete již dovolenkářku na Instagramu?

Related Posts