Indonésie 9. díl – Návrat zpět na Bali a poslední dva dny v úžasném hotelu nad útesy

Užíváme si poslední večer na jednom z nejúžasnějších míst, která jsme v rámci naší dovolené v Indonésii navštívili a ráno Kuta opouštíme, abychom se dostali na trajekt do Senggigi. Řidič nás vyzvedl přímo v hotelu, cestou jsme vyzvedli další cestovatele a pomalu opouštíme tuhle krásnou část Lomboku. Trajekt jsem objednávala pár dní předem přes internet a odjezd lodi měl být v 11 hodin. Vybírala jsem společnost, která mi emailem potvrdila, že nás v rámci ceny trajektu odveze až do hotelu. Protože se jednalo o adresu na hranici oblasti Jimbaran (Bali), psala jsem i přímo adresu hotelu, zda je to OK. Potvrzení v emailu mám, jsem tedy klidná, že se v pohodě dopravíme až do hotelu a budeme mít díky včasnému odjezdu trajektu dostatek času prozkoumat odpoledne jižní část Bali. Do přístavu jsme dorazili včas. Jdeme si vyzvednout rezervované lístky na trajekt a ouha! Pár dní před změnila společnost časy odjezdu, a tak vyrážíme zpět na Bali až v jednu hodinu odpoledne. O změně času nás samozřejmě nikdo neinformoval. Pomalu se tedy loučím s odpolední prohlídkou Uluwatu Temple, ale náladu nám to (prozatím) nekazí.

Senggigi / foto: dovolenkářka

Senggigi / foto: dovolenkářka

Senggigi / foto: dovolenkářka

Senggigi / foto: dovolenkářka

Necháváme si zavazadla u pokladny, bereme si deku (můj vychytaný dovolenkářský mikro- ručník) a jdeme se projít po pláží v Senggigi. Leháme si na pláž u jednoho z resortů a relaxujeme. Tohle místo je mnohem rušnější než byla Kuta na jihu. Odjíždí odsud asi tři trajektové společnosti. Dostanete se jak na Bali, tak i na ostrovy Gili. Před jednou se vracíme zpět do přístavu a čekáme na příjezd našeho trajektu. Tentokrát se jedná o velký rychlý člun. Máme možnost sedět uvnitř nebo na střeše lodi, kde jsou zavazadla. Po předchozích zkušenostech volíme místo uvnitř. Jak se později ukázalo, byl to velmi chytrý výběr! Asi tak v půlce cesty jsme chytli vlny a všichni, co seděli na střeše, byli kompletně zmáčení a museli se přesunout taktéž dovnitř. Pohled na cestovatele, jak suší své zrdcadlovky a mobily nebyl úplně příjemný. Moje rada zní, pokud budete cestovat loděmi v Indonésii, balit vše na cestu do voděodolných vaků, nebo alespoň do igelitky. My takhle měli zabalený notebook a vše elektronickýho, co bylo v batohu.

Padang Bai / foto: dovolenkářka

Padang Bai / foto: dovolenkářka

Vystupování v PadangBai bylo krapet chaotické. Spousta lodí – velký přístav – hodně lidí – hodně balijských prodejců čehokoliv. Asi tak bych popsala tohle místo. Hned za molem hledáme náš shuttle, který nás má odvézt do hotelu. Na parkovišti stojí tucty vanů, které jsou od trajektových společností a každý jede jinou trasu. Nacházíme našeho řidiče, předávám mu kartičku s místem, kam nás má odvézt, kterou nám vystavili na pokladně v Senggigi a čekáme až budeme kompletní. Po chvíli čekání a odmítání všech možných prodejců vyrážíme na cestu spolu s dalšími 6 cestovateli. Po vyložení 4 cestovatelů na letišti vyrážíme konečně směr Jimbaran / Balangan. Řidič se nás ptá na názvy hotelů. Slečny, které s námi jedou, říkají, že je jim jedno, kde je vysadí a my zmiňujeme název našeho hotelu La Joya II Biu – Biu. Najednou se řidič zarazí a říká, že do tohoto hotelu to ale bude za příplatek v přepočtu cca 200Kč. Vysvětluji mu, že to rozhodně ne, protože mám potvrzení z emailu i z pokladny v Senggigi, že nás má odvézt bezplatně. Asi po deseti minutách mé argumentace a předkládání emailu a potvrzení mi řidič předává svého šéfa na telefonu. Po dalších deseti minutách dohadování po mobilu se přestávám rozčilovat a říkám, že si tedy připlatíme a že společnosti Wahana udělám takovou reklamu, že už s nima nikdo z našeho okolí cestovat nebude. No a aby to ještě nebylo tak snadné, tak děvčata, co s námi jela si začala vymýšlet, že chtějí k „mekáči“, pak že zase ne, ať je odveze do Uluwatu.. no a nakonec, že zase k „mekáči“ .. to už ruply nervy Kájovi a naštěstí děvčata nerozumněla česky.  Po další chvíli dohadování se tedy vydáváme přímo k našemu hotelu.

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

Po celodenním úmorném zážitku si vše vynahrazujeme úžasným hotelem, který nás doslova okouzlil svojí atmosférou. La Joya se nachází nad útesy na pomezí Jimabranu a Balanganu. Hotel má francouzské majitele, takže i většina hostů byli Francouzi. Cesta sem byla poměrně krkolomná a široko daleko nenajdete žádné rušné centrum. Je tu klid a úžasný pohled na moře a západ slunce, který si místo na Uluwatu Temple dopřáváme pohodlně z bazénu s čersvtou zázvorovou limonádou. Přímo z hotelové zahrady se dá dojít z kopce k malé pláži, kde můžete být prakticky sami, nebo se můžete nechat dopravit k pláži Balangan, která je již o něco rušnější. My se rozhodli poslední den relaxovat pouze v hotelu, a tak si dopřáváme bazénu prakticky o samotě a nabíráme síly lenošením na terase s neskutečným výhledem. Večeře jsou tu také vynikající a k snídani dostanete mimo jiné i domácí džem.

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

Co se týče pokojů, bydleli jsme v tom nejlevnějším a byl naprosto dostačující. Jedná se o vilu, která je rozdělena do čtyř částí. Každý pokoj se tak skládá z dvoupatrového mezonetu, kdy v přízemí je velká manželská postel s koupelnou a v patře je pro lenošení další menší postel. Výhled je ven do zahrady. Pokud si připlatíte můžete mít i luxusní velkou vilu s výhledem přímo na moře.

La Joya / foto: dovolenkářka

La Joya / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

Další den nás již bohužel čeká odlet z Bali. Domlouváme si odvoz na letiště přímo na recepci a dopoledne si ještě dopřáváme posledních pár hodin indonéského sluníčka. Na letišti se potkáváme s našimi novými přáteli, se kterými jsme se potkali cestou na Gili Meno, a tak nám čekání a cesta zpět utíká rychleji. Naše putování po několika ostrovech Indonésie tak končí a my jsme plni nových zážitků a dojmů. Když se mě někdo ptá, kde se nám líbilo nejvíc a co bych doporučila navštívit .. určitě stojí za to vidět a prožít všechno, jen bych asi volila více času na okolních ostrovech od Bali.

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

La Joya II / foto: dovolenkářka

Doufám, že se vám můj cestopis o naší cestě po Indonésii líbil a že vás třeba i inspiroval k vycestování na vaši nezavislou dovolenou. I zde to jde v našem stylu levné a přitom zajímavé dovolené 😉

Vaše dovolenkářka

Pokud čtete mé stránky, souhlasíte, že jste se seznámili s podmínky jejich použití a souhlasíte s využitím souborů cookie Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close